| DigiBooks - Prezeranie autora
| Autor: Caesar; Gaius Iulius | Rok narodenia: -100 Rok úmrtia: -44 |
|---|
Poznámka: Významný státník, politik, diktátor, samovládce a spoluutvářitel dějin největší a nejslavnější říše starověku, Gaius Julius Caesar, významně ovlivnil Římskou říši své doby, kdy byla Římská republika v krizi a Caesar se úspěšně podílel na jejím faktickém i formálním rozpadu. Tato složitá osobnost si zaslouží podrobnější pozornost.
Narodil se 13. července v roce 100 před Kristem ve starobylém, ale chudém patricijském rodě Juliů. Svou strmou politickou kariéru zahájil v roce 63 jako nejvyšší pontifik a postupoval přes prétora v západní Hispánii až k hodnosti konsulské v roce 59. Aby zvýšil své politické šance, uzavřel tzv. 1. triumvirát v roce 60 s Gnaeem Pompeiem Magnem a Marcem Licinem Crassem (šlo v podstatě o opoziční smlouvu starověku, kdy se tři nejmocnější muži Římské říše, vzájemní rivalové v boji o moc a potenciální samovládci, dohodli na uzavření spojenectví proti senátu a republikánům) který se rozpadl, když byl Crassus zabit v pro Řím katastrofální bitvě s Parthy u Krahh.
V oblasti armády se Caesar vyznamenal neméně dobře. Jeho vojenské úspěchy v Galii vstoupily do dějin. Dovedl dokonale těžit z nejednotnosti a sporů mezi germánskými kmeny, které záměrně rozněcoval. Slavným se stalo jeho vítězství nad galským předákem kmene Arvernů Vercingetorixem, který vedl všeobecné protiřímské povstání v roce 52 a dlouho Římanům, také díky dokonalému naplánování situace, vzdoroval. O svých taženích napsal Caesar své slavné "Zápisky o válce Galské", kde stručně a nechvástavě popsal svá tažení.
V roce 51 se už tak dusná atmosféra mezi Caesarem a Pompeiem vyostřila, když drzost Pompeia a senátu dostoupila vrcholu, a Caesar se vydal k pochodu na Řím. Když překročil říčku Rubico dělící předalpskou Galii od vlastní Itálie, pronesl prý onu citátovou větu: "Alea iacta est" - "Kostky jsou vrženy", občanská válka byla na spadnutí. Jsme o její části informováni stejně jako o galském tažení z Caesarových "Zápisků o válce občanské", které jsou napsány stejným slohem. Dlouhý, téměř pětiletý proces občanské války byl vyplněn střídavými boji, obdobím Caesarovy přítomnosti v Římě a administrativními zásahy do poměrů ve městě.
Zprvu šlo vše velmi hladce. Pompeius nebyl schopen postupu Caesarových vojsk vzdorovat a zanedlouho jeho sok stanul před branami Říma, ze kterého mezitím Pompeius a většina jeho přívrženců senátorů zbaběle uprchla. 9. února po dobytí přístavu Brundisia byla již fakticky celá Itálie pod Caesarovou nadvládou. Když si prozatímně uspořádal poměry v Římě, vydal se do Hispánie, kde byla Pompeiova vojska, která nemohla do bojů v daleké Itálii zasáhnout. Jeho armádu na hlavu porazil, čímž výrazně oslabil naděje na zvrácení situace. Než se ale mohl vrátit do hlavního města, kde byl mezitím zvolen diktátorem, musel se vypořádat s nespokojeností v řadách vlastních vojáků. V Římě ve velmi krátké době upravil poměry a mohl znovu podniknout tažení do Řecka, kam se Pompeius po svém útěku uchýlil a narychlo shromáždil vojsko. Po počátečních těžkostech Caesar zvítězil v bitvě u Farsalu a jeho sok měl co dělat, aby uprchl do Egypta, kde ho nijak dobře nepřivítali, a protože se obávali poskytnout azyl nepříteli obávaného Caesara a nestáli o to, aby se někdo vměšoval do jejich vnitřních sporů o trůn, vyřešili tento problém svérázným způsobem: Pompeia zabili a jeho hlavu poslali Caesarovi jako výraz spřízněnosti. V Egyptě strávil budoucí diktátor 9 měsíců, dosadil Kleopatru na trůn a zažil s ní proslulý románek, než se musel vrátit kvůli znepokojujícím zprávám z Malé Asie a Afriky zpět do Říma. Po absolutním vítězství nad Farakem, mladým pontským králem, v Malé Asii, poslal do hlavního města známou správu: "Veni, vidi, vici" - "Přišel jsem, viděl a zvítězil". Nejdříve musel znovu uspořádat poměry v Římě a armádě, protože jeho dřívější změny byly velmi prozatímní a k vyřešení dlouhodobou krizi vyřešit nemohly, aby zasáhl do poměrů v severní Africe, kde se začala hrozivě zdvíhat vzpoura z řad Pompeiových stoupenců, ke kterým se přidal i domorodý numidský král Juba. Zde s pomocí černošského krále Bokchuse nad protivníky nakonec díky geniálně sehrané bitvě u Thapasu zvítězil a mohl se vrátit do Říma, aby oslavil triumfy za svá vítězství. Poté Caesar nadále upevňoval svou moc, aby se mohl znovu a naposledy roku 45 vypravit do Hispánie kvůli potlačení vzpoury posledních sil Pompeiových synů u města Mundy. V Hispánii Caesar učinil definitivní konec občanské válce trvající od pověstného překročení říčky Rubico do roku 45.
Když se Caesar pohodlně usadil v pozici neohroženého diktátora a samovládce, nebyl mu dopřán ani rok ve vrcholné etapě politické kariéry. V době, kdy byla římská republika již fakticky i formálně mrtvá, se poslední demokraté rozhodli vzkřísit ji způsobem, který se zdál být nejjednodušší. Ale zavraždit Caesara a přinutit senát k odhlasování nových republikánských zákonů se ukázalo být tou nejneprozíravější formou, která měla demokracii nastolit. Spiklenci z řad senátorů nebyli s to pochopit, že odstraněním diktátora se nezbaví situace, která si v říši tak velkých rozměrů diktaturu, vládu pevné ruky a silné osobnosti vynutila a vyžadovala ji. Z těchto a vícero jiných důvodů byl Caesar 15. 3. na březnové ideje zavražděn.
Stalo se tak v senátu, kam se Caesar i přes naléhání své ženy Calpurnie přece jen vypravil. Spiklenci mu svými dýkami uštědřili 23 ran, ze kterých jen jedna byla smrtelná. Pověstná slova: "I ty, můj synu?", kterými měl ještě oslovit Marka Iunisa Bruta, však zřejmě nejsou autentická. Po jeho smrti se rozpoutal lítý boj o moc, který vedl ke vzniku 2. triumvirátu, a druhá občanská válka, ze které vyšel vítězně Caesarův prasynovec Gaius Octavius, když porazil senát, Marka Antonia, věrného Caesarova přívržence, který si právem činil na titul nárok, a Kleopatru, která se s ním spojila.
Caesarova osobnost zásadně zasáhla dějiny Římské říše a ovlivnila politickou situaci na dlouhou dobu a také díky ní byl zánik republiky doveden do zdárného konce, který pro říši znamenal vesměs do budoucna vládu teroru, diktatury a dokonalou koncentraci moci do rukou jedné osoby. Někteří Caesarovi nástupci si dokázali moc podržet a život pod jejich diktátem se stal pro lid utrpením, někteří byli slabší a charakternější a říše pod jejich rukou v rámci možností a předpokladů vzkvétala, ale nakonec všichni, stejně jako sám Caesar, byli samovládci s vlastními kladnými i zápornými osobními cíli. Z jeho osoby si brali příklad velicí státníci, politici i diktátoři od starověku až po současnost. Díky svému charizmatu a genialitě se stal nejvlivnější osobou své doby a nejdiskutabilnější osobností starověku. Dnes již nikdo nedokáže říci, jaká politická kariéra by ho čekala, nebýt spiklenců, ale jisté je, že měl velké ambice.... |
| Názov: Gaius Iulius Caesar. Demokratický diktátor | Jazyk: Český Žáner: Dokumentárne - Životopisy Rok vydania: 2007 |
|---|
| Názov originálu: Giulio Cesare. Il dittatore democratico Rok vydania originálu: 1996 Autor: Canfora; Luciano | | Poznámka: Z množství významných postav dějin starověkého Říma vystupuje do popředí jedno jméno – Caesar. Proslulý vojevůdce, vítěz nad Galy a doživotní diktátor stojí symbolicky na rozhraní období republiky a impéria, a patří jakoby oběma epochám – coby „demokratický diktátor“, jak jej vykresluje proslulý současný italský historik L. Canfora. Ve své obsáhlé a poutavé knize popisuje Canfora Caesarův postupný vzestup, takřka nepřetržitou sérii tažení a konfliktů – velkou občanskou válku, jež téměř zcela rozvrátila organismus republikánského Říma a vedla nakonec, již po Caesarově smrti, k ustavení nového uspořádání: císařství. Paradox Caesarovy osobnosti můžeme spatřovat ve spojení rozhodnosti úspěšného velitele a dobyvatele a jisté benevolence a shovívavosti, která se mu nakonec stala osudnou. Knihu doplňují rozsáhlé přílohy, jež budou pro českého čtenáře jistě vítanou pomůckou: kalendárium událostí, slovníček významných protagonistů líčených událostí a slovník důležitých pojmů římské politiky, práva a náboženství Caesarovy epochy. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | pdf | OCR obrázky | 62395640 |
| Názov: Válečné paměti | Jazyk: Český Žáner: Dokumentárne - Životopisy Rok vydania: - |
|---|
Poznámka: ZÁPISKY O VÁLCE GALLSKÉ kn. I—VII.
O VÁLCE OBČANSKÉ
O VÁLCE ALEXANDRIJSKÉ kn. I — III.
O VÁLCE AFRICKÉ
O VÁLCE HISPÁNSKÉ |
| Formát | Stav | Veľkosť | | docx | Oprava po OCR formát | 1845992 |
| djvu | Sken | 17459488 |
| Názov: Zápisky o válce gallské | Jazyk: Český Žáner: Dokumentárne - Vojenské diela Rok vydania: 1882 |
|---|
| Formát | Stav | Veľkosť | | pdf | OCR obrázky | 6325106 |
| Názov: Zápisky o válce galské | Jazyk: Český Žáner: História vojen Rok vydania: 1964 |
|---|
| Názov originálu: Commentariorum de bello Gallico libri septem | | Poznámka: Nejproslulejší dílo římského politika, vojevůdce a spisovatele Gaia Iulia Caesara. V sedmi knihách popisuje svá galská tažení a bitvy, ale i přírodu a zvyky starých Galů, Germánů a Britanů. Celé zápisky jsou psané v er–formě (tedy ve třetí osobě, Caesar o sobě mluví jako o „něm“), čímž chtěl dosáhnout zdánlivé objektivnosti. Sloh díla je velmi střídmý, bez zbytečných odboček a kudrlinek, používá malou slovní zásobu – obsahuje jen 1 300 opakujících se slov. Pro svou jednoduchost jsou zápisky dodnes využívány k vyučování latiny. Vojtěch Zamarovský knihu popsal jako „snad nejlepší propagační dílo, které kdy o sobě kdo napsal“. Proslulá je i první věta: „Gallia est omnis divisa in partes tres, quarum unam incolunt Belgae, aliam Aquitani, tertiam qui ipsorum lingua Celtae, nostra Galli appellantur.“ |
| Formát | Stav | Veľkosť | | pdf | OCR obrázky | 8579247 |
| doc | Oprava po OCR formát | 1662976 |
| Názov: Zápisky o vojne v Galii | Jazyk: Slovenský Žáner: História vojen Rok vydania: 1966 |
|---|
| Rok vydania originálu: -52 |
| Formát | Stav | Veľkosť | | docx | 1. korektúra | 1215840 |
| Názov: Zápisky o vojne v Galii. Zápisky o občianskej vojne a iné | Jazyk: Slovenský Žáner: História 2 staroveku (do 476 n.l) Rok vydania: 1988 Číslo vydania: 1. |
|---|
| Názov originálu: Belli Gallici libri I–VIII / Commentarii belli civilis / Bellum Alexandrium / Bellum Africum / Bellum Hispaniense | Poznámka: Gaius Iulius Caesar je nesporne jednou z najvynikajúcejších osobností svetových dejín. Nehynúcu slávu si zaistil nielen ako neobyčajne a všestranne nadaný politik a skvelý vojvodca, ale napríklad aj reformou kalendára (tzv. Juliánsky kalendár) a v neposlednom rade ako spisovateľ. Hoci bol Caesar predovšetkým politik a vojak, našiel si aj čas na literárnu činnosť, ktorou vysvetľoval alebo ospravedlňoval svoje politické a vojenské činy. Z tejto tvorby sa zachovali dva spisy, a to Zápisky o vojne Galii a Zápisky o občianskej vojne. V Zápiskoch o vojne v Galii v siedmich knihách zhrnul udalosti od r. 51 pred n. l. v poradí, ako za sebou nasledovali od začiatku jeho správy v Galii, pričom každá kniha obsahuje to, čo sa stalo v jednom roku. Posledné dva roky svojej správy v Galii nestihol opísať pre rýchly spád udalostí, ústiacich do občianskej vojny, Tie opísal jeho dôstojník Aldus Hirtius v jednej knihe, ktorá je pripojená ako ôsma kniha k Zápiskom o vojne v Galii. Caesarove Zápisky o vojne v Galii majú mimoriadnu dokumentárnu hodnotu. Je to vzácny prameň, podávajúci informácie o situácii v západnej Európe pred dvetisíc rokmi, konkrétne v priestore dnešného Francúzska, Nemecka, Anglicka, Belgicka a Švajčiarska.
Druhý Caesarov zachovaný spis Zápisky o občianskej vojne vyznieva ako Caesarova obrana. Caesar sa ním usiloval presvedčiť rímsku verejnosť a čitateľa, že občiansku vojnu nezavinil on, ale jeho politickí protivníci, ktorí porušovali práva rímskeho ľudu a rímskej republiky. Zápisky o občianskej vojne zachytávajú udalosti z rokov 48 a 49 pred n. l., od začiatku občianskej vojny až po zavraždenie Pompeia. Caesar už asi spis nestihol dokončiť.
No našli sa neznámi účastníci občianskej vojny, od ktorých sa zachovali tri dielka: Alexandrijská vojna (udalosti rokov 48 a 47), Africká vojna (udalosti roku 46) a Hispánska vojna (udalosti roku 45).
Dnes po prvý raz predkladáme slovenským čitateľom kompletné vydanie Caesarovho diela – Zápisky o vojne v Galii, Zápisky o občianskej vojne, ktorých autorom je sám Caesar, spolu s doplnkami, VIII. knihou Aula Hirtia, Alexandrijskou vojnou, Africkou vojnou a Hispánskou vojnou od neznámych autorov. Všetky tieto diela spolu tvoria tzv. Corpus Caesarianum (Caesarovský súbor), historický dokument rokov spred dvoch tisícročí. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | pdf | OCR obrázky | 17633772 |
| docx | OCR text | 1476345 |
|