| DigiBooks - Prezeranie autora
| Autor: de Mandiargues; André Pieyre | Rok narodenia: 1909 Rok úmrtia: 1991 |
|---|
Poznámka: André Pieyre de Mandiargues patří do druhé generace francouzských surrealistů. Narodil se 14. března 1909 v Paříži, je tedy o třináct let mladší než Breton a o devět let než Desnos a Crevel, představitelé "heroického", revolučního období francouzského surrealismu.
Jestliže začátky tvorby první surrealistické generace spadají do dvacátých a třicátých let 20. století, nástup druhé surrealistické generace spadá do let bezprostředně před druhou světovou válkou, anebo spíš do období bezprostředně po válce. Mandiargues sice uprostřed války vydal svou první sbírku básní (Dans les années sordides - V špinavých letech, 1943), ale jeho skutečným debutem, který vzbudil pozornost, byla teprve kniha Le musée noir (Černé muzeum, 1946). Po ní vydával soustavně rok co rok jednu knihu za druhou, vždycky věrný sobě samému, vlastně svému výchozímu bodu, jímž bylo jeho "černé muzeum" surrealisticky orientovaných kratších i delších próz.
Mezi knihy nejvýznamnější patří Les incongruités monumentales (Monumentální neslušnosti, 1948), Le soleil des loups (Vlčí slunce, 1951), Marbre (Mramor, 1953), Le lis de mer (Mořská lilie, 1956), Le cadran lunaire (Měsíční hodiny, 1958), Le Belvédere (Belvedér, 1958), Feu de braise (Řeřavé uhlíky, 1959), La Motocyclette (Motocykl, 1963), Porte dévergondée (Nestydatá brána, 1965), La Marge (Na okraj, 1967).
Mandiarguesovo první publikované dílko bylo víc než skromné. Francouzská kritika však velmi brzy, hned po vydání Černého muzea, rozpoznala v autorovi pozoruhodný talent. Už ve čtyřicátých letech ho Edmond Jaloux neváhal označit za "nejtotálněji originálního spisovatele" z mladší generace. Podobně nadšeně byly hodnoceny i jeho další knihy, literární kritikové jej nazývali "číslem jedna naší epochy" nebo "jedním z nejoriginálnějších ze své generace". Během svého života pak obdržel mnohá prestižní literární ocenění.
André Pieyre de Mandiargues zemřel 13. prosince 1991 v Paříži.
Zdroj životopisu: Jozef Felix - Volvox Globator, Magdaléna Fričová - Dauphin |
| Názov: Černé muzeum | Jazyk: Český Žáner: Nezadaný Rok vydania: 2005 Číslo vydania: 2 |
|---|
| Názov originálu: Le Musée Noir Rok vydania originálu: 1946 | | Poznámka: Významný francouzský básník a spisovatel André Pieyre de Mandiargues (1909-1991) se ve své prvotině (1946) přihlásil k surealismu, sotva však dokázal popřít vliv německého romantismu či díla André Bretona. Příběhy (Krev beránka, Pasáž Pommeraye, Muž z parku Monceau, Černý beránek, Náhrobek Aubreye Beardsleyho aneb distingovaní Číňané, Most, Popravčí kasino) zachycují napětí, romantiku, fantastiku, podivuhodné milostné či erotické vztahy, jevy a dění mimo čas a prostor. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | doc | Oprava po OCR formát | 679424 |
| Názov: Motorka, Na okraji | Jazyk: Slovenský Žáner: Román Rok vydania: 2003 Číslo vydania: 1 |
|---|
| Názov originálu: La motocyclette / La marge | Poznámka: Inšpirovaný výtvarným umením Mandiargues kultivuje zmysel pre slobodu voči realite, zmysel pre tajomno, chimérickosť a záhadnosť. Kultivuje psychoerotický mýtus, až obsesívne rozvíja tému ženy, ženskosti, panenstva a nahoty. Ak Mandiargues formuluje román ako zrkadlo, potom mnohé jeho romány sú zrkadlom ženy, v ktorom sa prezerá sama, a pozorovanie autorského subjektu sa premiestňuje do jej vedomia. Tak je to aj v románe Le lis de mer (Morská ľalia, 1956 v jednoduchom príbehu dievčaťa, ktoré sa na pláži oddá neznámemu mužovi. Mandiarguov erotizmus je však vyjadrený v poetickom geste a pocite a dozvedáme sa o ňom iba z náznakov, spomienok, návratov mysle k prežitému, je transformovaný vedomím postavy. Zavŕšením obrazu ženy a erotickej predstavy o nej je román Motorka, ktorý sa pokladá za epické a barokové uzavretie Morskej ľalie. Dej románu Motorka sa odohráva v priebehu niekoľkých hodín reálneho času (ktorý sa takmer zhoduje s časom potrebným na prečítanie diela). Autor vyrozpráva príbeh o ľúbostnom vzťahu
Rebeky Nulovej a Daniela Lionarta. Ústrednou postavou je Rebeka, dcéra kníhkupca Resa, vydatá niekoľko mesiacov. Prežíva však veľmi intenzívny a zároveň bizarný ľúbostný vzťah k omnoho staršiemu Danielovi, ktorého označuje ako svojho milenca. Ako svadobný dar dostala od neho silnú, výkonnú motorku a tá sa stala jej ďalšou vášňou, pútajúcou ju k Danielovi. Pomerne jednoduchá dejová línia – niekoľkohodinová cesta na motorke od manžela k milencovi – komplikovaným sujetom a prelínaním časových rovín odhalí vznik a podstatu hlboko erotického a psychicky tyranského vzťahu dvoch ľudí. Komplikovaný autorsko-personálny rozprávač dá nahliadnuť do „objektívnej“ roviny zobrazenej skutočnosti, rozvinie rovinu sna a snivého vedomia Rebeky (sníva o budúcich zážitkoch s Danielom a zámerne v sebe vyvoláva spomienky na minulosť) a rovinu prúdu vedomia, v ktorej sa odhalia Rebekine názory, myšlienky, túžby. Tak sa v hrubých črtách v tomto diele vykreslí obraz života istej spoločenskej vrstvy v malom meste, ale najmä obraz citového a ľúbostného sveta mladej ženy z jej vlastného pohľadu, pretože rozprávanie často plynulé prejde z autorskej perspektívy do perspektívy literárnej postavy.
Mandiarguova próza má hutný, minuciózny štýl, silný vizuálny náboj tradičných surrealistických rekvizít – nahé telá, zviazané údy, bizarné figúry, zvieratá, farby a podobne – a niekoľkými scénami zachádza až k evokácii stredovekej mystiky.
Komornosť prozaického textu, zdôraznená jednou postavou a jej vedomím je zachovaná aj v románe Na okraj, kde je hlavnou postavou Sigismond Pons. Strávi štyridsaťosem hodín v Barcelone a pri absurdnom putovaní mestom preberá vo svojom vedomí vzťah k manželke. Aj v tomto románe prenikajú na povrch surrealistické tradície v obsesívnosti návratných motívov a v takmer manieristický prepracovanom jazyku. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | djvu | OCR obrázky | 7223552 |
| docx | Oprava po OCR formát | 1674958 |
|