| DigiBooks - Prezeranie autora
| Autor: Sábato; Ernesto | Rok narodenia: 1911 Rok úmrtia: - |
|---|
Poznámka: Argentinský esejista, romanopisec a básník Ernesto Sabato (nar. 1911) původně matematik a fyzik, opustil za druhé světové války "svět čistých idejí vědy" a v hledání člověka se vydal na "kontinent plný nebezpečí, kde vládne domněnka". Prvním krokem do chaosu lidské existence byla jeho sbírka esejů Jedinec a vesmír (1945). Od té doby dodnes "zuřivě zkoumá lidský úděl" prostřednictvím esejů a románů, které zná i český čtenář: Sabatův nejslavnější román Kniha o hrdinech a hrobech (šp. 1961) byl v odeonském vydání z roku 1984 okamžitě rozebrán, chronologicky první Sabatova fikce příznačně nazvaná Tunel (šp. 1948) vyšla česky nejprve na pokračování ve Světové literatuře a v roce 1997 knižně.
V esejích Spisovatel a jeho přízraky se Sabato zamýšlí nad otázkou, kterou je posedlý od začátku své literární dráhy: "proč, jak a kvůli čemu se píší fikce". Odpověď není formulována ve formě ucelené teorie, ale tvoří ji střípky úvah, komentářů k citátům a aforismů, které dohromady skládají mozaiku svérázného Sabatova pohledu na spisovatelské poslání i na člověka vůbec.
(text z obláky knihy Spisovatel a jeho přízraky, kterou v překladu Víta Urbana vydala Mladá fronta).
"Co je to tvůrce? Je to člověk, který v něčem ,dokonale' známém nachází neznámé aspekty. Ale hlavně je to přepjatec."
"Jedním z poslání velké literatury je probouzet člověka, který je odvážen na popraviště."
"Všichni víme, co román je, pokud se nás na to nikdo nezeptá, ale když se zeptá, začneme váhat."
"Lidé píší fikce, protože jsou tělesní, protože jsou nedokonalí. Bůh romány nepíše." |
| Názov: Abaddón zhoubce | Jazyk: Český Žáner: Román Rok vydania: 2002 |
|---|
| Názov originálu: Abaddón el exterminador Rok vydania originálu: 1991 | Poznámka: V dobách těžkých zkoušek bylo vždy nutno nějakého prostředku útěchy a zároveň silného apelu. Příkladem je kniha zjevení apoštola Jana, která byla napsána pravděpodobně na konci prvního století po Kristu, tj. v době úpadku maloasijských křesťanských obcí a počátku pronásledování křesťanů. A právě Janovy apokalyptické vize zřejmě inspirovaly Ernesta Sabata (1911) k napsání třetího a definitivně posledního románu, Abaddón zhoubce (1974), v době, kdy autor prožíval hlubokou vnitřní krizi a zároveň krizi společnosti konce šedesátých a počátku sedmdesátých let.
Abaddón (ničitel, hubitel, zhoubce) je v Janově zjevení andělem propasti, z níž se vyhrnulo hejno kobylek, aby potrestalo lidstvo. Abaddón je pak vykládán jako král satan a kobylky jako zlí duchové, jeho poddaní. Kniha Janova je knihou prorockou líčící dějiny církve před koncem světa. Přes všechny hrůzy, jež ve svých výjevech apoštol Jan popisuje, je však jeho kniha plná útěchy a naděje pro vyvolené v dobách největšího pekelného běsnění. Není pak těžké najít několik paralel s obsahem románu Ernesta Sabata.
Abaddón zhoubce je "románem" bez pevné a srozumitelné struktury. Jde spíše o svazek nesourodých fragmentů rozličného druhu: autobiografické epizody, pasáže z autorových esejů, úryvky z bulvárních časopisů, akademické debaty, popis spiritistických seancí atd., mezi nimiž útržkovitě probleskuje několik zdánlivě na sobě nezávislých příběhů. Dochází zde tedy k míšení beletrie, publicistiky a esejistiky. V knize se také objevují motivy a postavy z předchozích Sabatových románů a také pasáže z jeho esejistické tvorby.
V tomto posledním díle jediné sabatovské trilogie (pro úplnost: zbylými romány jsou Tunel a Kniha o hrdinech a hrobech) jsou autorovy obsese, přítomné od počátku jeho tvorby, vystupňovány téměř do absurdních rovin a přeneseny ze "zavádějícího světa fikce" do bezprostřední autorovy zkušenosti a "totální" reality románu. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | txt | Oprava po OCR text | 784629 |
| Názov: O hrdinoch a hroboch | Jazyk: Slovenský Žáner: Román Rok vydania: 1980 |
|---|
| Poznámka: Román O hrdinoch a hroboch je svojím spôsobom akousi argentínskou modifikáciou Dostojevského v tom zmysle, že Sábato odkrýva najzložitejšie zákutia duše svojich postáv, z ktorých nejedna je patologicky poznačená. Výpoveď Fernanda Vidala Olmosa, obsiahnutá v kapitole Iníorme sobre ciegos (Rozprava o slepcoch), tvorí samostatný utopicko-fantastický román, dotvárajúci a dokresľujúci charakter jednej z hlavných postáv a kompozične je vlastne včleneným románom v románe. Celá kapitola je sugestívnym a hrôzostrašným vnútorným monológom, v ktorom zaznievajú poeovské motívy (desivé vízie, blúdenie buenosaireskými kanálmi, katakomby, ťaživé sny), je to svet kalu a hrôzy, svet anarchistov, nihilistov a teroristov, ktorý priťahuje hrdinu, poznačeného deterministickým chápaním sveta. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | txt | Oprava po OCR text | 892291 |
| doc | Oprava po OCR formát | 1859430 |
| Názov: Spisovatel a jeho přízraky | Jazyk: Český Žáner: Román Rok vydania: 2003 |
|---|
| Názov originálu: El escritor y sus fantasmas | | Poznámka: Argentinský spisovatel se zamýšlí nad posláním literáta a zdroji umělecké tvorby. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | txt | Oprava po OCR text | 345658 |
| Názov: Tunel | Jazyk: Český Žáner: Román Rok vydania: 1997 |
|---|
| Názov originálu: El túnel | | Poznámka: Příběh zničující lásky; alarmující svědectví o tragické rozpolcenosti moderního člověka. |
| Formát | Stav | Veľkosť | | txt | Oprava po OCR text | 196158 |
| Názov: Tunel samoty | Jazyk: Slovenský Žáner: Román Rok vydania: 1964 |
|---|
Poznámka: Znepokojujúce otázky ľudskej existencie nastolil Sábato v svojom prvom románe „Tunel samoty“ (El tunel, 1948), v ktorom sugestívne zobrazil vnútornú drámu Juana Tabla Castela, nadaného a citlivého maliara, ktorý sa vážne zamýšľa nad zmyslom vlastného života i umeleckej tvorby. Maliar Castel je typom nerozhodného intelektuála, tragicky prežívajúceho pocity osamelosti a odcudzenia v sebeckej a pokryteckej spoločnosti, ktorú nenávidí, ale nemá dosť síl odtrhnúť sa od nej. Castel, zmietajúci sa vo zvieracej kazajke svojej halucinujúcej logiky, ktorá prechádza až do špekulatívnych konštrukcií a abstrakcie, je z rodu protagonistov Kafkových, Joyceových, Proustových a Sartrových. Sábato sugestívne spracoval tému žiarlivosti, ktorá akoby po Tolstom a Proustovi v románovej tvorbe už nemala uplatnenie. Odhaľovaním skrytých oblastí ľudského podvedomia, výstižnou psychológiou hrôzy a poetickou tajomnosťou pripomína Sábatov román najlepšie stránky z Dostojevského, Poea a Maupassanta.
Celková atmosféra románu je nabitá napätím a priamočiaro smeruje k osudnému vyvrcholeniu ako v antickej tragédii. Čitateľ je šokovaný, akoby prežíval strašidelný sen, zosnovaný z neúprosne logických myšlienkových postupov neurotika a maniaka, posadnutého myšlienkou zabiť, čo má najrodšej. Pravda, to je len jeden možný výklad mnohovýznamovej symboliky Sábatovho románu, postihujúceho viaceré oblasti ľudského myslenia a konania. Rozprávačskou technikou, štýlom a psychologickým realizmom pripomína Sábatov román Camusovho „Cudzinca“.
|
| Formát | Stav | Veľkosť | | doc | Oprava po OCR formát | 584192 |
|