Prihlásiť
Vyhľadávanie
Nastavenie
O knižnici
Novinky
-100 - -Apo
-Ara - -CEP
-Čer - -Dik
-Din - -F&S
-F1 - -Imm
-In - -Kom
-Kon - -Lev
-Lex - -Mod
-Moj - -Per
-PES - -Prí
-Pří - -Sat
-Sbí - -Sra
-Sta - -Tra
-Tre - -VTM
-Výb - ab H
Abag - Adle
Adli - Alge
Algr - Ande
Andj - Arlo
Arlt - Auze
Auzk - Bake
Bakk - Barb
Barč - Bart
Bárt - Beat
Beau - Bell
Belm - Bera
Berá - Bess
Bešť - Birk
Birm - Blaž
Blec - Boke
Boko - Both
Botí - Bran
Bras - Bris
Brit - Brue
Brug - Buko
Bukr - Butl
Búto - Camp
Čamp - Carr
Čars - Cele
Céli - Červ
Cerv - Chau
Chav - Chro
Chrt - Číže
Čížk - Cole
Colf - Corn
Corr - Crui
Crum - Dahl
Dahr - Davi
Daví - De P
de P - Demj
Deml - Dieš
Dies - Dokt
Dolá - Dost
Dotl - Druž
Drve - Dura
Durb - Dyer
Dyga - Eism
Eisn - Entn
Entr - Fabi
Fabo - Feis
Feix - Fife
Fifi - Flaš
Flas - Forn
Forr - Fred
Free - Ftáč
Ftor - Galb
Galč - Gavl
Gavo - Gibs
Gidd - Goff
Gofr - Gott
Gött - Gree
Greg - Grub
Grue - Habř
Habr - Hali
Halí - Hano
Hanr - Harr
Hárs - Havl
Havr - Hejn
Hejt - Herr
Hers - Hirs
Hirt - Hoel
Hoem - Holo
Hols - Horá
Horb - Hova
Höve - Hrub
Hrud - Hunt
Huny - Incé
Inch - Jahn
Jähn - Janí
Jani - Jedl
Jedn - Jilí
Jílk - Jone
Jong - Jusč
Jušk - Kali
Kall - Kari
Karj - Kay,
Kaye - Kern
Kero - Kirk
Kirn - Klim
Klím - Koch
Kočí - Kolm
Koln - Köpp
Kopp - Kota
Koťá - Kowa
Koyš - Krat
Krau - Křiv
Kriv - Kubá
Kube - Kuld
Kule - Kuzn
Kuźn - Lake
Lakh - Lark
Larn - Leas
Leat - Len,
Lena - Ležo
Lhan - Lír,
Liri - Lopr
Lorb - Luka
Luke - Mach
Mách - Magn
Magr - Maly
Malý - Mare
Marg - Mart
Márt - Matr
Mats - McCa
McCh - Med,
Mede - Merl
Mero - Mičk
Míčk - Miln
Milo - Moha
Mohe - Mora
Morá - Mowe
Mowr - Murp
Murr - Navr
Naxe - Nesv
Nešv - Nito
Nive - Nová
Nova - O'Ro
O'Sh - Olso
Olšo - Osif
Osin - Pala
Palá - Park
Parl - Pave
Pavi - Pejč
Pejř - Pešť
Pešt - Pias
Píč, - Pitt
Pitz - Pohl
Pohn - Pono
Pont - Prac
Prač - Proc
Proč - Puzo
Puzy - Rako
Rakú - Réde
Redf - Rend
René - Rieb
Rieč - Robi
Robl - Rose
Rosi - Rubi
Rubí - Ryba
Rybá - Saha
Šáhí - Sans
Sant - Sche
Schi - Schu
Schü - Sedl
Sedm - Šest
Sest - Ship
Shir - Šime
Sime - Site
Šiti - Sláb
Slab - Smeh
Šmeh - Sněg
Šnej - Sonn
Sont - Spie
Špie - Stan
Staň - Stei
Štei - Štoc
Stoc - Stri
Stří - Sue,
Süe- - Švar
Švař - Swai
Swal - Tame
Tamm - Term
Tern - Tich
Tidb - Tomi
Tomí - Trév
Trev - Ture
Turg - Urba
Urbá - Vale
Valé - Vani
Vaňk - Végh
Vegr - Vice
Vích - Vlče
Vlce - von
Von - Vrzá
Vrzg - Wall
Walm - Wegl
Wegn - Weyd
Whal - Will
Wilm - Wolk
Woll - Yu,
Yude - Zápo
Zapp - Žera
Zere - Zouf
Zouh - Østb
DigiBooks - Prezeranie autora

Názov: Utopie (1978)Jazyk: Český   Žáner: Román utopický   Rok vydania: 1978
Názov originálu: Utopia   Rok vydania originálu: 1516   Autor: More; Thomas   
Poznámka: Utopia je velmi krásný popis ideálního státu, jak by si ho přál Thomas More. More ve svém díle kromě i přímo „utopistických” vizí kritizoval i tehdejší mravy v Anglii (které moc růžové nebyly) a to tím způsobem, že své myšlenky srovnával se skutečností.

Thomas More nebyl zdaleka první, kdo napsal stejné dílo z oboru literatury. Před ním a po něm něco vzniklo např. Platónovo dílo Ústava s ideální obcí Kalliopolis, Lukaniovy Pravdivé příběhy, Ikaromenippos neboli Cesta nad oblaky, v 17. stol. Cyran de Bergerac (Cesta na Měsíc, Cesta do Sluneční říše), Nová Atlantis F. Bacona a nám nejvíce známé dílo Sluneční stát od Campanelly.

V Utopii se objevují i velice podivné názory. Peníze by lidé neměli mít, protože peníze plodí chamtivost, lakomství, nenávist. Toho všeho se lidé mohou ušetřit a proto je zakladatel Utopus vůbec nezavedl (obyvatelé tam nemají nic a přece jsou bohatí). Autor Utopie je i zarytý nepřítel feudalismu, ale hlavně nemá rád sobecké, marnivé bohatce. Názorný příklad:

„A tak když v duchu přehlížím a převracím všechny ty státy, které dnes všude po světě vzkvétají, nepřipadá mi to... jako nic jiného než jako spiknutí boháčů, jednajících o vlastních výhodách pod záminkou a jménem státu...”

Z jeho myšlenek se mi nejvíce líbily tyto: Schopný stát demokraticky rozděloval půdu a chléb obyvatelstvu (což byl jejich hlavní zdroj obživy). Lidé se tam starali hlavně o blaho ostatních, žili střídmě, skromně, v klidu, lásce a míru, opovrženi zlatem a stříbrem. Psáno je tam i o vzdělanosti, samosprávě, tělesných a duševních rozkoších, zákonech a etice (ctnost je zde pojata jako žití podle přírody). Thomas More je i zastáncem náboženské svobody.

Dílo Tomáše Mora má vlastně celý název „Knížka vpravdě zlatá a stejně užitečná jako zábavná o nejlepším stavu státu o novém ostrově Utopii.” Samozřejmě se však zkracuje na mnohem praktičtější „Utopie.” Kniha je z roku 1516 a je psaná latinou. Předmluvou je jakýsi dopis smyšlenému vydavateli Petru Aegidiovi. Hlavní hrdina a vypravěč je mořeplavec Rafael Hythlodai (česky Prášil), který ostrov navštíví a posléze popisuje. Výše zmíněný průvodce je záměrně cizincem, protože mravy a okolnosti mohl kritizovat mnohem odvážlivěji. Zakladatel utopijské civilizace je muž zvaný Utopus (po něm jméno ostrova), který ostrov dobyl, zkulturnil a zvelebil.

Dílo je tvořeno dvěmi díly, z nichž díl druhý je nejvýznamnější a starší. V 1. díle autor popisuje autorovo setkání s mořeplavcem a historii ostrova, 2. díl je o vlastnostech a zřízení obyvatel ostrova. Kniha je podle literárního hlediska s pramalým dějem (navíc je nadčasová). Jádro tvoří kritika poměrů
FormátStavVeľkosť
docxOprava po OCR formát913432