DigiBooks

DigiBooks - Prezeranie autora

Autor: Tilschová; Anna Maria

Rok narodenia: 1875 Rok úmrtia: 1957

Poznámka: Narodila se 11. 11. 1875 v Praze, zemřela 18. 6. 1957 na Dobříši. Díky otci, který byl známým advokátem a vlasteneckým pracovníkem, poznala již v dětství prostředí zámožných pražských rodin. Po absolvování Vyšší dívčí školy se zapsala na filozofickou fakultu Karlovy univerzity a účastnila se pražského kulturního života. V r. 1895 se provdala za svého bratrance, pozdějšího profesora právnické fakulty Emanuela Tilsche, z jehož pozůstalosti (zemřel 1912) byla vydána sbírka osobitých filozofických aforismů. Na počátku století se Tilschová seznámila s významnými českými vědci a umělci (v Kameničkách se například stýkala s malířem Antonínem Slavíčkem a historikem Jaroslavem Gollem). Prostředí pražského měšťanstva a prostředí rodin umělců a vědců tvoří dva základní námětové okruhy jejího díla.
O básnickou a prozaickou tvorbu se pokoušela již v raném dětství, debutovala však jako autorka novinářských zpráv a poznámek. Uměleckým dílem se veřejnosti představila poměrně pozdě, až na zlomu století (pseudonym Anna Marie). Z časopiseckých příspěvků sestavila dvě povídkové knihy, které však příliš nevybočovaly z tehdejších pokusů mladých autorů. Teprve románová tvorba, počínajíc prózou Fany (1913) připoutala k Tilschové pozornost kritiky i širšího okruhu čtenářů. Fany zahájila řadu románů, v nichž Tilschová uplatnila svůj pozorovací talent, bohatou škálu životních zkušeností i schopnost fabulační. Zájem o novinářskou práci se u Tilschové projevil i v redigování několika časopisů (Lada, Nová žena, Pestré květy). V letech třicátých se Tilschová zúčastnila práce v Penklubu. V r. 1947 byla jmenována národní umělkyni.
Pro první povídkové soubory (Sedmnáct povídek, 1904; Na horách, 1905) je charakteristické usilovné hledání tvůrčího přístupu ke skutečnosti: lyrický dekorativismus, příznačný pro tehdejší ženskou prózu, se střídá s žánrovými obrázky, vyprávění se sociálně etickým akcentem s drobnokresbou. V románech Fany (1913) Stará rodina (1916) Synové (1918) Dědicové (1924) Tilschová našla a rozvinula metodu kritického realismu. V popředí není vypravěč, jeho sociální a etické názory, ale prostředí a lidské typy, zobrazené zdánlivě nezaujatě, v přesných, názorných a věcných charakteristikách. V kresbě měšťanské společnosti, určované tradici a zároveň poznamenané rozkladnými prvky, Tilschová uplatnila dokonalou znalost předmětu i schopnost postihnout napětí mezi konkrétním lidským osudem a sociálními vztahy, jež ho určují. Tilschová si byla vědoma úskalí popisnosti a střízlivého vyprávění, povídková tvorba pro ni představovala oblast, v níž rozvinula tendence omezující toto nebezpečí. V povídkových souborech (Hříšnice a jiná próza, 1918; Město, 1919; Hoře z lásky, 1921; Černá dáma a tři povídky, 1924; Zlá tma, 1928; Čert a láska, 1929) uplatnila fantazijni prvky, lyrismus, zkratkovitou kresbu typů a konfliktů, psychologický rozbor i pohádkové motivy. V polovině let dvacátých Tilschová začala psát svoje vrcholné dílo, román Haldy (1927) o němž se domnívala, že je završením předcházejícího úsilí, že dřívější kritika měšťanského světa byla ›mostem‹ k tomuto obrazu sociálních zápasů průmyslového Ostravska. Tentokrát nešlo pouze o kritické viděni buržoazního systému, dle o shledáváni prvků, jež jsou schopny tento systém negovat. Haldy završují jednu linii prozaického díla A. M. Tilschové.
Druhá linie zahrnuje práce čerpající látku z vědeckého a uměleckého prostředí (Vykoupení, 1923; Alma mater, 1934; Tři kříže, 1940; Orli hnízdo, 1942; Návrat, 1945). ›Osudy duše i tvůrčí vůle‹ jsou zpodobeny v postavách, které si zvolily nadosobní posláni, jemuž se oddávají s vášnivostí, poznamenávající životy i druhých lidi. Autorka směřuje buď k obrazu, který se opírá o dokumentární materiál (Mánesova rodina v Orlím hnízdě) nebo dobásňuje motivy vzaté ze skutečnosti (Antonín Slavíček v románě Vykoupení). Také v dílech, která nestojí ve středu odkazu, se setkáváme s dovedně rozvinutou fobulí, s poutavým řešením etické problematiky konfliktních vztahů sociálních a generačních (Gita Turaja, 1931; Matky a dcery, 1935; U modrého kohouta, 1937).

Názov: Haldy

Jazyk: Český Žáner: Román Rok vydania: 1984 Číslo vydania: 9

Poznámka: Tilschové se Haldami podařilo napsat silný a pravdivý román, jeden z nejlepších, jaké kdy napsala, a přiměla nás, už kolikátou generaci vděčných čtenářů, vidět válečné události, vedoucí ke vzniku samostatného československého státu, jejíma očima. Samozřejmost, s jakou toto vidění přijímáme, trochu stírá velikost jejího uměleckého činu, ale svědčí o životnosti její vize. Nezakrývá však vitalitu a energii, s níž byly Haldy napsány, odvahu nepředpojatě, ostře vidět reálnou podobu sociálního konfliktu doby.

Formát	Stav	Veľkosť
docx	Oprava po OCR formát	422088

Názov: Orlí hnízdo	Jazyk: Český Žáner: Román Rok vydania: 1977
Poznámka: Román o životním, uměleckém i milostném hledání geniálního českého malíře J. Mánesa, ve kterém se před čtenářem rozevírají osudy celého mánesovského rodu. Z obrazu čes. společnosti min. stol. vystupuje řada význačných osobností tehdejšího kulturního života. S taktem je v knize zachycen rodinný život sourozenců Mánesových.

Formát	Stav	Veľkosť
docx	Oprava po OCR text	532104

Názov: Stará rodina

Jazyk: Český Žáner: Román Rok vydania: 1972 Číslo vydania: 7

Poznámka: Stará rodina, druhá část pentalogické kroniky rozkladu "starých rodin" (Fany, Stará rodina, Dědicové, Matky a dcery a rukopisné torzo Babylón), představuje jeden z vrcholů české realistické prózy. V románu, odehrávajícím se před 1. světovou válkou, podala spisovatelka obraz mravně, citově i hospodářsky rozvrácené rodiny, ovdovělého otce a jeho čtyř synů citově si lhostejných a poznamenaných vzájemným odcizením. Odsoudila v něm nejen měšťácký způsob života, ale především měšťáckou morálku a myšlení.

Formát	Stav	Veľkosť
docx	Oprava po OCR formát	448701
djvu	OCR obrázky	3723664

Názov: Vykoupení	Jazyk: Český Žáner: Román Rok vydania: 1977

Formát	Stav	Veľkosť
docx	Oprava po OCR formát	321992