DigiBooks

< Predchádzajúci

Nasledujúci >

DigiBooks - Prezeranie autora

Názov: Stroj času

Jazyk: Český Žáner: F&SF - SF (súbor poviedok) Rok vydania: 1986

Poznámka: D. BILENKIN Stvořen k létání
J. LAVROV Dnes pršet nebude
A. GRIN Šedý automobil
G. ŠACH … a stromy jako jezdci na koních.
D. BILENKIN Chlad na Transplutonu
K. PAUSTOVSKIJ Teorie kapitána Gerneta
A. GORBOVSKIJ Experiment s nenapravitelnými následky
V. MALENŤJEV Má milovaná Indie!
I. VARŠAVSKIJ Námět pro román
G. ŠACH Kdyby ho nebyli zničili!
A. TOLSTOJ O zkáze Atlantidy

Lidstvo na prahu druhého tisíciletí žasne nad proměnou, která se udála se světem právě během věku, s nímž se pomalu rozloučíme. To, co se dnešním padesátníkům jevilo ještě jako verneovská fantazie, stalo se skutkem. Člověk se prošel po Měsíci a létá do mezihvězdných prostorů, sestupuje na dna moří a pohybuje se závratnou rychlostí v letadlech, raketách i na automobilových okruzích.
Proměna světa kolem nás má ovšem ještě další stránku. Ptejme se, jak se změnila lidská nitra. Ptejme se, jaký je náš vztah k Přírodě, která je matkou lidstva. Zamysleme se nad tím, jak ji člověk poznamenal, kolik vrásek vtiskl do půvabné tváře Přírody, která se zdála být tak nedotknutelná, tak nezničitelná, tak věčná. Myslíme vůbec na ty, kdo přijdou po nás? V jakém stavu bude svět, který jim odevzdáme?
Je zákonité, že s proměnami vědy a techniky se měnila i témata vědeckofantastických románů a povídek. Cílem této literatury totiž rozhodně není jen popularizace strhujících objevů, ale také pouť do lidského nitra, snaha odpovědět i na otázky etické.
Všechny povídky, které jsme do našeho sborníku zařadili – a jsou to povídky rozdílné nejen co do autorství, ale také co do data vzniku i tématu – se ve větší či menší míře obírají i problematikou mravní. Člověk tváří v tvář technice, Vesmíru, pokroku.
D. Bilenkin uvažuje o jakémsi „polidštění“ robota ve vrcholně zfunkcionalizovaném světě. Potěší nás tklivou nadějí, že i svět, zavalený moderní technikou, ponechá člověku „lidské“ city.
Povídka Konstantina Paustovského o teorii kapitána Gerneta (mimochodem osoby nikoli fiktivní) má podivuhodně blízko k Malenťjevově „Indii“, ač byla napsána ve třicátých letech, tedy o dobrých čtyřicet let dřív než novela Malenťjevova. „Teorie kapitána Gerneta“ patří u Konstantina Paustovského k prvním svého druhu. Paustovskij dal vlastně vzniknout novému literárnímu žánru, v němž spojoval témata vědecká s „čistou“ beletrii („Kolchida“, „Kara-Bugaz“ aj.). Své znepokojení nad budoucností planety Země, obavy ze sucha a z agresivity pouští Paustovskij vyslovil i v dalších svých dílech („Román o životě“). Teorie kapitána Gerneta ho hluboce zaujala svou perspektivností i romantickým úsilím, aby znovu rozkvetly mrtvé polární kraje a aby pouště byly zničeny. Podobnost s Malenťjevovou „Indií“ jen potvrzuje předvídavost Konstantina Paustovského. Zároveň také zdůrazňuje skutečnost, že to je problém trvalý a závažný.
Gorbovského „Experiment“, stejně jako Varšavského „Námět pro román“ upozorňují na svízelně problémy kolem „transplantace“ nebo „reprodukce“ mozku. Jde o téma tak atraktivní, jako je přenos lidských vlastností z jedné individuality na druhou.
Rovněž Alexandr Grin, který napsal svůj „Šedý automobil“ ve dvacátých letech, vytušil v technickém pokroku rysy, deformující lidskou duši až k šílenství. Lavrov ve své novele „Zítra pršet nebude“ prezentuje lidskou chtivost, která v nízkém zájmu zneužije těch nejmodernějších technických prostředků. Zároveň ovšem upozorňuje i na to, že člověk vždycky bude toužit po „hračce“, po odreagování, po něčem, co nám připomíná dětství, bude toužit po snu, po samotě.
Stroj času, který by člověka vysílal o staletí zpět nebo kupředu, naštěstí stále ještě neexistuje. Ovšem čas jako takový, tato kategorie plná tajemství, je neúprosný, nesmiřitelný, snad i krutý, suverénně proměňuje svět, lidské bytosti, jejich názory, vzezření, oděvy, příbytky, ale přece jen se zdá, že lidské city vykořenit nedokáže. Jsou překážkou, kterou ani „stroj času“ nezdolá. Doufejme, že člověk budoucnosti zůstane bytostí, která miluje a je milována, bytostí, která si provždy podrží schopnost vnímat krásy tohoto světa.

Formát	Stav	Veľkosť
djvu	OCR obrázky	10049402
docx	Oprava po OCR formát	2519226